Prostřednictvím příspěvku na mobilitu či příspěvku na zvláštní pomůcku pomáhá stát zmírnit, alespoň po finanční stránce, dopady zdravotního postižení. Vedle těchto základních dávek mají osoby se zdravotním postižením nárok také na takzvaný průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP). Držitel průkazu má automaticky nárok na sezení na vyhrazených místech ve veřejné hromadné dopravě nebo, podle typu průkazu, možnost využívat MHD zdarma.
Průkaz OZP a příspěvek na mobilitu
Žádost o průkazku – podejte na kontaktní pracoviště krajské pobočky úřadu práce. Ten předá vaši žádost okresní správě sociálního zabezpečení, respektive posudkovému lékaři, který určí, jak jste na tom se schopností orientace a pohyblivosti. K tomu si vyžádá tiskopis vyplněný vaším ošetřujícím lékařem, případně další zdravotní dokumentaci. V některých případech vás může ošetřující lékař vyzvat, abyste se dostavili na kontrolní lékařskou prohlídku.
V závislosti na tomto posudku pak úředníci stanoví, jaký typ průkazu dostanete:
- TP – pro osoby se středně těžkým postižením pohyblivosti či orientace
- ZTP – pro osoby s těžkým postižením pohyblivosti či orientace
- ZTP/P – pro osoby se zvlášť těžkým postižením pohyblivosti či orientace, které potřebují průvodce
Podle typu průkazu pak můžete čerpat určité výhody:
- Držitelé průkazu TP mají nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích. Vedle toho mají přednost při projednávání osobních záležitostí. Typicky například v dlouhé frontě na úřadě. Ve frontě na nákup či v plné čekárně u lékaře ale tato výhoda neplatí.
- Držitelé průkazu ZTP nemusí navíc platit jízdné v tramvaji, autobusu či metru. Kromě dopravy zdarma pravidelnými spoji veřejné hromadné dopravy mají také slevu 75 procent na jízdenky ve vlacích, rychlících a pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.
- Držitelé průkazu ZTP/ P můžou, krom výhod uvedených v předchozích dvou bodech, cestovat bezplatně společně s doprovodem.
Doba přeje dlužníkům. Ekonomický vývoj šel v posledních letech takovými cestami, že spoření se vyplácí pramálo. Tedy v tom smyslu, že si člověk uloží nějaké peníze v bance a nechá je zhodnocovat nějakým úrokem. Úroky spořicích účtů a termínovaných vkladů přestávají stát za řeč:
O to přívětivějším podmínkám se těší dlužníci. Úroky hypoték se drží rekordně dole rekordně dlouho. Tak dlouho, že lidé přestávají brát vážně pravidelná varování, že věčně na dvou procentech nebudou. Nebudou a leckoho jistě nabídka nových úroků po skončení doby fixace nemile překvapí. Jednou.
I spotřebitelské úvěry jsou podstatně levnější, než bývaly. Kromě makroekonomické situace v západním světě se na tom podepsal také konkurenční boj, zesílený do značné míry nástupem takzvaných nových bank.
Se soubojem o dlužníka souvisí bouřlivý rozvoj jednoho speciálního odvětví úvěrového byznysu: refinancování a konsolidace úvěrů. Princip je jednoduchý: máte vypůjčené nějaké peníze, postupně je splácíte, a dokud je nesplatíte, dáváte věřiteli za odměnu nějaký úrok. Dřív ale bývaly úroky vysoké, dnes byste dostali výhodnější podmínky. Vlastně je i dostanete, když si o ně řeknete. Půjčíte si peníze na splacení staré půjčky, zbavíte se méně výhodných úroků – a splácíte dál, ovšem s úroky podstatně nižšími.
To ovšem není jediná výhoda. Důležité je, že takhle můžete jednou půjčkou nahradit i víc starších úvěrů. Splácení pak bude nejen výhodnější, ale také jednodušší a přehlednější.
Zní to až podezřele prostě? Samozřejmě, u každé půjčky je namístě nejvyšší ostražitost. Na druhou stranu by se ale člověk neměl nechat odradit mýty a pověrami, ani těmi o refinancování půjček.
Pět nejčastějších mýtů o přenesení úvěru do jiné banky pro vás shrnuje – a vyvrací Jozef Dudáš, specialista na půjčky ze ZUNO banky:
1: S nevýhodným úvěrem se už nedá nic dělat
Úrokové sazby se už několik let snižují, a tak je snadné dnes získat půjčku za výhodnějších podmínek než například před dvěma lety. U staršího úvěru jde ušetřit tím, že si ho přenesete do banky, která nabídne výhodnější podmínky.
Je potřeba při tom sledovat úrokovou sazbu, dobu splácení, výši splátky, celkovou částku, kterou zaplatíte, ale i případné dodatečné poplatky. Může jít o poplatek za zřízení půjčky, poplatky za případné povinné pojištění, zasílání výpisů nebo za SMS zprávy.
2: Běhání z banky do banky
Na to, abyste si zajistili nejvýhodnější podmínky, nemusíte běhat po všech bankách. Pomocí on-line kalkulačky na webu banky si vypočítejte splátky a roční procentní sazbu nákladů, zkráceně RPSN. Takto zjistíte splátky i celkovou částku, kterou byste bance zaplatili. Běžně je možné ušetřit i tisíce korun. Hlavním ukazatelem při výběru půjčky by měla být celková částka, kterou nakonec zákazník zaplatí.
3: Budu muset vyřídit horu papírů
K zadání žádosti v ideálním případě nepotřebujete žádné dokumenty, stačí jen telefon nebo počítač s internetem. V případě, že si banka bude potřebovat nějakou informaci ověřit, kontaktuje vás dodatečně. Nejčastěji banky požadují doložit výši příjmů.
4: Všechny banky nabízejí totéž a úspora je minimální
Pokud se rozhodnete přenesený úvěr splatit za stejnou dobu jako ve staré bance, díky nižší úrokové sazbě se sníží měsíční splátka a úvěr tak bude stát méně. Ne vždycky ale dostanete nejnižší nabídku avizovanou v reklamách či v kalkulačkách. Proto je férová jen taková kalkulačka, která uvádí už rovnou přesnou výši úroků, které dostanete. Žadatelé o refinancování si často neuvědomují, že kromě úroků je třeba si srovnat i celkovou cenu úvěru, tedy RPSN a především celkovou sumu, kterou nakonec zaplatí.
5: Refinancují se jenom úvěry z bank
Některé banky refinancují kromě bankovních úvěrů i půjčky z vybraných nebankovních institucí. Při refinancování je častokrát možné sloučit několik úvěrů, a to včetně kreditních karet a povoleného přečerpání. Vyplatí se sloučit více půjček do jedné. Správa jednoho úvěru ušetří čas i peníze.